Zinek a život

Zinek a živé organismy

Zinek je základním prvkem všech živých organismů. Je nezbytný pro život lidí, zvířat i rostlin.

Každý živý organismus má svou optimální koncentraci zinku. V jejím rámci si potom každý organismus řídí svou vnitřní koncentraci tak, aby odpovídala jeho metabolickým potřebám.

Nejsou-li tyto optimální podmínky splněny a zinku je nedostatek, může nastat zinkový deficit, který může v extrémním případě vést až k obtížím ekotoxikologického rázu.

Lidé obvykle netrpí přebytkem zinku, ale mohou trpět jeho nedostatkem.

Naproti tomu ekosystémy málokdy zažívají nedostatek zinku, ale naopak mohou trpět jeho přebytkem.

  alt

Zinek a člověk

Zinek je pro člověka velice významným minerálem, hned za hořčíkem a železem.

Zásadním způsobem ovlivňuje naše zdraví. Je nezbytný pro růst, rozvoj mozku, ochranu kůže, správné fungování imunitního systému, zažívání, reprodukci, chuť, čich a další.

Lidské tělo není schopné samo vytvářet potřebný zinek, bere si ho z potravy. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje denní dávku zinku ve výši 10 mg/den pro děti, 12 mg/den pro ženy a 15 mg/den pro muže. Některé skupiny obyvatel mají vyšší potřebu zinku a jsou více vystaveny riziku jeho nedostatku: děti a dospívající, těhotné ženy, starší občané, atd.

Základními průvodními znaky nedostatku zinku v organismu jsou: snížení čichových a chuťových vjemů, kožní problémy, duševní letargie a pokles plodnosti.

Pestrost stravy závisí do značné míry na kultuře a životním standardu. Protože obsah zinku závisí na typu konzumovaných potravin, dá se říci, že v globálním měřítku konzumuje mnoho dospělých i dětí stravu s nízkým obsahem zinku. V rozvojových zemích se nedostatek zinku řadí na 5. místo mezi 10 hlavními rizikovými faktory ovlivňujícími lidské zdraví. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je nedostatek zinku každoročně příčinou 800,000 úmrtí na celém světě a má za důsledek ztrátu již 28 milionů let zdravého života (¹).

  alt

Zinek a ekotoxicita

Zinek je přirozeně obsažen v přírodě: v určité koncentraci se objevuje v horninách, půdě, zemi a vzduchu. Všechny živé organismy využívají během svého přirozeného vývoje zinek ze svého okolí k plnění svých specifických metabolických funkcí. Zinek je tedy základní prvek, nutný a nezbytný pro všechny živé organismy ve všech ekosystémech.

Živé organismy jsou přizpůsobeny přirozené koncentraci zinku ve svém ekosystému. Navíc si vyvinuly mechanismy k dosažení optimálních životních podmínek pro případ, že se stupeň koncentrace zinku odchýlí od přirozené normy. Ovšem změní-li se koncentrace výrazně, životní podmínky přestanou být optimální, což může ovlivnit fungování daného ekosystému.

Naštěstí koncentrace zinku v Evropě, pocházející buď z lidské činnosti ( např. atmosferická koroze válcovaného zinku a galvanizované oceli, opotřebení pneumatik, hnojiva a potrava pro zvířata) nebo z přirozených emisí (především ze sopečné aktivity na zeměkouli), zůstávají v limitech optimálních životních podmínek. Dobrým příkladem je současná úroveň zinku v Rýnu (extrémní hodnoty od 3 do 25 µg/l), která se pohybuje v optimálním rozmezí pro zinek (²,³).

  alt

(¹) Mezinárodní sdružení výrobců zinku (IZA) - Zinc guide 2003
(²) " Dopad zinku a jeho slitin na člověka a jeho okolí " (L’impact du zinc et de ses composés sur l’homme et l’environnement), P.Ciarletta a F.Van Assche, kolokvium CEFRACOR –Středisko pro zinek - Saint-Ouen - březen 1993.
(³) "Zinek a životní prostředí" (Zinc in the Environment) Mezinárodní sdružení výrobců zinku, vydání z roku 1997